Když jsem přemýšlela, o čem bude prosincový článek, napadlo mne čerpat z reklam. Jsem markeťačka a proto mám reklamy ráda, a když už se dostanu k televizi, reklamy rozhodně nepřepínám. Pravda, sledování některých z nich doslova bolí, ale je tam mnoho takových, které mne opravdu baví.
O Vánocích je ale všechno jinak. Když pominu snahu některých firem prodat za každou cenu co nejvíc zboží, tak jsou firmy, které jsou nad věcí a dělají reklamy emotivní, dávají do nich příběh, myšlenku a někdy mi z nich běhá mráz po zádech.
Mezi takové pro mě rozhodně patří Coca-Cola. Našla jsem si jejich vánoční reklamy i zpětně mnoho let a i když vlastně hlavní myšlenka zůstává stejná, jedoucí kamion, se kterým se postupně rozsvítí celá krajina, je to nějakým způsobem emotivní a vyvolává ve mě takové to těšení, že už to přijde.
Také tu máme naši drahou Kofolu, která na přání zákazníků každý rok o Vánocích pouští holčičku a prasátko, což je krásný příklad spojení lokální tradice, výborného nápadu marketérů či kreativců kteří jemně a citlivě vystihli atmosféru čekání na Ježíška a našeho českého humoru.
Tohle vše mne přimnělo zamyslet se nad tím, jak to všechno začalo... Tak tedy nejdříve ten Santa....
Santa Claus, známý také jako svatý Mikuláš, Otec Vánoc či jednoduše Santa, je legendární osoba, která v mnoha zemích dává dárky všem hodným dětem. Tradičně na Štědrý večer 24. prosince nebo 6. prosince na svátek svatého Mikuláše.
Původně byl zobrazován v biskupském rouchu Dnešní podoba Santa Clause je většinou bodrý bělovousý muž s červenou čepicí a oblečením, který žije na dalekém severu v kraji věčného ledu, nebo na měsíci. Santovo obydlí není zcela jednoznačně určeno, každopádně například v americké verzi přilétá na svých sáních, tažených soby.
Do domu se dostává komínem do krbu, aby tam rozdal dárky do punčoch, které si děti nachystaly na krbovou římsu, nebo pod vánoční stromeček. Děti mu pod stromeček často připraví sušenku a mléko na občerstvení.
Údajně vznikl název Santa Claus chybou ve výslovnosti nizozemského, slova Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas neboli svatý Mikuláš.
Nejrozšířenější vzhled Santy se často mylně označuje za výtvor vzniklý pro reklamní kampaň právě na Coca-Colu z 30. let 20. století. Avšak již před rokem 1931, kdy Coca-Cola začala v reklamě používat Santa Clause, byl tento vzhled považován za standardní a zpopularizovala ho zřejmě již reklamní kampaň na nápoje společnosti White Rock, která jej takto začala znázorňovat od roku 1915.
V Českých zemích, na Slovensku nebo i v Německu práci vykonává Ježíšek. Santa je dominantní hlavně v USA a v Kanadě, ale postupně se dostává i do Evropy.
Tradiční postavou českých Vánoc je kromě Ježíška i Svatý Mikuláš, který má na rozdíl od Santa Klause atributy biskupa. Jestliže byli v období nesvobody vytlačováni Ježíšek a Mikuláš Dědou Mrázem, v dnešní době jsou vytlačováni Santou Clausem, nicméně mám dojem, že se to moc nedaří. Neznám nikoho z mých přátel, komu by dárky pod stromeček nosil někdo jiný, než náš Ježíšek...
Ve středověku naděloval dárky dětem 6. prosince sv. Mikuláš nebo se nadílka odehrávala 28. prosince na svátek neviňátek. Tradice nadílky na Štědrý den nebo někdy 25. prosince vznikla až v 16. století. S největší pravděpodobností to byl Martin Luther, který nahradil postavu sv. Mikuláše svatým Kristem a přeložil nadílku na den narození Ježíše Krista, tedy 25. prosince.
Ze začátku 17. století se dochovala latinsky psaná zpráva o obdarování dětí rodiči ve jménu Krista Pána. Z pozdějších dob jsou zprávy o štědrovečerních nadílkách od Ježíška zpočátku německy. V 19. století tradice Ježíška v Čechách, na Moravě a ve Slezsku plně zdomácněla a ve 20. století už vystupuje Ježíšek pravidelně ve spojení s rozsvíceným vánočním stromečkem.
Za první republiky zasáhla Vánoce komercializace. Duchovní stránku Vánoc vytlačily davy lidí v obchodech i na tržištích, prodavači u kádí s kapry, nabídka různých druhů stromečků, skleněných vánočních ozdob, elektrických vánočních svíček na které lákal slogan: „Elektrické vánoční svíce rozjasní každému líce.“ a nákup nejmodernějších dárků z reklam časopisů a novin. Nadělovaly se panenky, sáňky rohačky, šperky či elektrické domácí spotřebiče. Chudší si nadělovali látku na šaty, doutníky nebo rukavice, čepice, šály a knížky. Objevil se i splátkový prodej a půjčky na dárky či vánoční zájezdy.
.png)
.png)
Jestli je dobře nebo není zařadit se do vánočního šílenství do poslední minuty před Štědrým dnem nebo se na všechno vyfláknout a prostě si užívat předvánoční atmosféry se svařákem na náměstí nechám na vás. Každopádně vám přeji, ať si to všechno užijete.
S láskou, Vaše Renata